Mé rány se nehojí, protože není konec

Jednou, když jsem byla malá, jsem si na rameno udělala modřinu. Lékař, který mě uzdravil, mi vyprávěl proces, který způsobuje, že se rány léčí. Některé zranění potřebují šití, potřebují stehy, některé stehy, ale všichni potřebují péči a čas na úplné uzdravení. Někdy rána zmizí bez zanechání stop, ale někdy zanechává malé nebo velké jizvy.

Rána v duši je podobná fyzické ráně v těle. Není vidět, ale to nejhorším způsobem ubližuje v naší bytosti, způsobuje nám to trpělivost a jen to, že procházíme čas a chceme ji překonat, to uzdravuje. Stejně jako při fyzické ráně to může také zanechat jizvy, které nám navždy připomínají to, co cítíme.
"Dokonce si pamatuji, co nechci. Nemůžu zapomenout na to, co chci. "Sdílejte

Jak se naučit zapomenout na negativní věci

My každý žijeme v našich životních situacích, které jsou velmi obtížné zapomenout, to nás bolelo. Možná, že jsme prošli komplikovaným dětstvím, obdobím traumatických vztahů, smrtí milovaného člověka, situací v pracovním prostředí, které nás zhoršilo. Situace, které otevírají rány v duši.

Situace, která nám způsobila škodu nebo která nás negativně ovlivnila, může být velmi různorodá, ale jen můžeme odrážet a řídit způsob, jakým naše životní zkušenosti nás ovlivňují.

První krok na zapomenutí je přijmout. Není nutné úplně pohřbít paměť, protože vzpomínka je něco velmi lidského, což se nedá vyhnout. Musíme se však snažit přijmout paměť, paměť, opustit tento fakt v našich dějinách a žít s ním klidně. Není to úplně zapomínat, ale spíše, že nás utrpení nezakročí pokaždé, když naše mysl napadá bolestivá vzpomínka.
"I když zapomínáme na zapomnění, je pravda, že paměť nás zapomíná"
-Mario Benedetti

Jakmile jsme přijali, můžeme odpustit. Není to o odpuštění jiných, ale o odpuštění samých sebe, aniž bychom se obviňovali. Vědomí, že minulost se dělá a nemůže být změněna, ale že budoucnost, to ano je v našich rukou, abychom byli žili novým způsobem, aniž bychom byli ovlivňováni negativními vzpomínkami, které nás podmínily.

Pokud se učíme vidět všechno, co nás ublížilo jako minulé události, můžeme také pochopit, že existují případy, kdy je třeba převzít odpovědnost. Není to totéž jako pocit viny, ale jde o to, aby se události objevily objektivně a učily se od nich. Převzít kontrolu nad svým životem

Duální rány jsou někdy mnohem bolestivější než rány těla a vydrží mnohem déle, dokud se neuzavřejí,

ale přichází čas, kdy se musíme odvážit a rozhodnout se převzít kontrolu nad svým životem a být sami, ovládání a vyjadřování našich emocí. Převzetí kontroly nad svým životem je čin, který vyžaduje statečnost a poctivost. Znamená to být realistické a vidět, že pokud něco v našem životě neprojde dobře, nebo není to, co chceme, jediný člověk, který dokáže něco udělat, je sami, nezáleží na žádné jiné osobě ani na situacích, které se s námi netýkají. Co se děje každý den ve vašem životě závisí pouze na vašem postoji , co děláte nebo nečiníte, na váš úsměv, na vaši radost, na vaši vůli překonat."Vzpomínka na dobrý čas je znovu cítit šťastný."
-Gabriela Mistral-
Nechť čas plynout

Je pravda, že

čas léčí všechno nebo alespoň nám dovoluje mít jinou perspektivu. I když ne všichni potřebujeme tentýž čas, abychom vyčistili naši mysl a odstranili bolestivé vzpomínky, čas pomáhá všem. (Tj.Každá osoba je velmi odlišná od ostatních a náš boj s bolestivými vzpomínkami nebo situacemi, které nás ublížily v našem životě, potřebují čas, který může být delší nebo kratší.Milující rozchod s někým, koho jsme velmi milovali, je velmi obtížné zapomenout a přijmout, ale postupně, poněkud po malém, si uvědomujeme, že možná to bylo něco, co se tak stalo, aby ostatní lidé vstoupili do našeho život nebo se naučit být sám.

Tato situace je jen příkladem, ale dovoluje nám vidět, jakčas, pomalu prochází, pomalu uzdraví naše rány

dokud si jednoho dne neuvědomíme, že jsme úplně uzdraveni. (Tj.