Ano, já vím, pneumatiky , počkejte, je slabý a slzuje duši, ale radím vám, abyste se nevzdávali lásky, protože za hodinu vím, že přijde ... Ale na čas, co vidím? Vidím své stíny, osvěžující a vyživující svou střízlivost, tiše procházím lesy a zdravě čekají. Jsem teď, sama. Mohu říci, že je ve mně nějaký smutek.
Existuje také obrovský prostor a cesta, která prochází vaší nepřítomností, s pevnou jistotou, že obýváte každý bezpečný krok, který i nadále chodím k vám.
Nic, co žiju, je marné. Pokračuju tady, sama, bzučícím s nočnimi, kteří trvají na zdobení mých smutných ráno. Navzdory tomuto pocit smutku mám pocit, že nic ve mně nevyzařuje upřímný pocit nostalgie. Určitý smutek je osamělost, kterou čelím, vždy počítám s mou neobsazenou radostí, která pozdravuje všechny s úsměvy opilými nehybností. Držím klid, pod dobrými pocity, klidný a aplaco matoucí emoce, Sublimo mou bolest, protože to, když přijedete, pružina může kvést krásně, topení nezbytné zimní právě prošel v mé duši stanic ...
Držím sedm klíčů mé upřímnosti povahy tak, že když se setkáme, nemám nic skrývat, které by mohly dostat pryč od vás ...Ano, toužím pro někoho, jako jsem já, někdo s ušlechtilými ideály, někdo tak moc jako já, že nebude vadit, když vás je odlišný od mě v některých irelevantních způsobech.
Problémy budeme společně diskutovat.
Budeme držet navzájem ruce, abychom se ujistili, že bouře, která nás jednoho dne navštíví, bude mít správný čas na rozloučení s námi. Vím, že jsme prošli nespočetnými zklamáním, které jsme už za sebou prošli, ale také vím, že nemůžeme nechat mít víru v lidi a lidstvo.
Vím, že náš úsměv je vypravěč, že právě aktivujeme svaly naší tváře, abychom je mohli heroicky nakreslit. Vím, že život je rozporuplné, ale nemůžeme pomoci věřit v snění, že nám říká, ukazuje nám, že umění být šťastný pochází z výběrového řízení a oprávněných osob přes varování, které září trochu naší střízlivosti. ◊ Navzdory tolika trůnách stále přetrváváme, přesto trváme na tom, že se podíváme s úsměvem na lidi, kteří s námi sdílejí své zkušenosti a zkušenosti. Protože víme, jak sdílet vzhled, který posílí další duše, žíznivý pro trochu lidské teplo. Víte, když přijdete a nebudou se divit, nebudou na tebe zoufale čekat, protože ve mně obývají klid těch, kteří mnohokrát trpěli a odkud už mnoho životů utrpělo.
Život mě přinese jako odměnu za příkladnou osobu, kterou jsem se stal. Příklady v pravém slova smyslu, které budou odrazem dobrého příkladu, který se dá dát našim budoucím dětem a vnoučatům, nebo komu můžeme překonat láskyplnou procházku. To přinese odměnu, která bude referencí, která dokáže z tohoto světa stát místo, které stojí za to žít. Potom vám řeknu, že byste měli projít touto neohrabanou prací, což jsou obtíže, které jsme již zažili.
Když přijdete, prostě řeknu: Dobrý den!
A jistě mi to také řekneš ahoj. Takže s expresivním naladěním začneme novou cestu, cestu nikdy nechodila, důstojnou cestou, která bude nést klid, který s námi přinášíme, s láskou v hrudi.
Prozatím stále žiji experimenty tohoto života, učí se z obtíží a chodí mezi řádky té doby. Všechno to jenom říctVěřím, že ten okamžik k setkání s vámi jednoho dne přijde. Tento okamžik bude krásný a kouzelný.Mějme tento krásný plamen, pevně držet naději, že určitě do budoucna bude čekat na nás, a pak, když dodávky pitné vody, zabije naši touhu po lásce, který nás ochrání před sebou samými, receptivně ukrytí něha již cítit jiný, i když nevíme přesně, co to je, ale my jsme i nadále přesvědčeni, že se brzy najdeme znovu.
Pojďme následovat střídmostní dosah opět šťastné shledání dvou duší, které se navzájem poznali portály a nikdy vzdát se vytrvalé úsilí o znovu láskyplně spojovat. Buďme spokojeni s jistým přesvědčením, že láska bude
startér, že velké clunker ten zvuk živé sny našich duší, zajišťující u nás pevnou jistotu, že budoucnost nás dosáhne rád, aniž by s ohledem na nepřiměřené důsledky velkému řemeslníkovi, kterému naléhavě nazýváme život.
Připojme se k životu, nechme toast na lásku! Přijde, aniž bychom museli cítit jakoukoli nesplněnou bolest. Pro žijeme život, ale žijeme především lásku teprve přijde, a to neúnavné pronásledování, držet ho v svitků, které rychlý čas, který nás čeká úzkostlivě v tom, jak sledujeme tyto putování, plná nekonečných temperanças ... žít čekat na vás akdyž budete čekat, žít pro nás oba ...
„Udělej to, co je správné, zbytek přijde sám ...“ - Johann Goethe -