"Jsou lidé, kteří mají partnera, ale cítí se jako osamělí a prázdní, jako kdyby ne.
Existují i jiní, kteří se nečekaně rozhodnou chodit s nesprávným člověkem a v jejich sobectví nedovolí druhému odejít, aniž by věděl, že je nerozhoduje.
Existují lidé, kteří obhajují manželství nebo závazek prostě tím, že si myslí, že samotné je těžké a nepřijatelné.
Jsou lidé, kteří se rozhodli obsadit druhé místo, snaží se dostat na první místo, ale cesta je obtížná, nepříjemná a naplňuje je bolestí a opuštěním.
Ale jsou tu lidé, kteří jsou osamoceni a žijí a žijí co nejlépe. Tito lidé nezmizí, naopak každý den mají stále více světla.
Existují lidé, kteří se učí užívat si samoty, protože jim pomáhá přiblížit se k sobě, růst a posílit vnitřní stranu.
Tito lidé jsou ti, kteří jednoho dne, aniž by věděli přesný okamžik nebo proč, splnili pravou lásku a báli se nádherně. "
Matka Teresa z Kalkaty
Každé slovo z této skladby obsahuje obrovskou sílu. Pravdou je, že držíme zavádějící víru, že nemít někoho v životě děsivé. Několik věcí nás inspirovalo tolik smutku a soucitu, jako když viděli někoho "samotného".Ve skutečnosti se zdá, že od dětství je to šokující, ale faktem je, že když jsme byli děti, věděli jsme, jak najít spolek v samotě.
Existují lidé, kteří nevědí, nechtějí ani nevědí, že nemají partnera nebo chodí sami po celý život a jsou vyděšeni lidmi, kteří tuto volbu dělají. V nich je potřeba a strach, že je sám.Nechápu, že
jejich společnost je učí, aby pochopili, co chtějí a co nechtějí ve svém životě
a respektovat a obhajovat své hodnoty. Tento postoj upřednostňuje, že láska přichází extrémně odlišným způsobem, než když se člověk nevykuluje, protože láska, která se zdá, je velmi podobná sebeoblíbenosti. Lidé, kteří tak nutně potřebují, jsou zotročeni a od počátku mají toxické vztahy. Bohužel,tato hojná potřeba náklonnosti je virus, který nás trvale ohrožuje, vytváří absolutně smrtící závislost na vlastní lásce.
Proto v našich vztazích nalezneme nádherný poklad. To ovšem neznamená, že jsme soběstační ve všech aspektechprotože i když opravdu jen sami musíme dýchat, emocionální aspekt a interakce s ostatními je pro nás velmi důležité udržovat zdravou mysl.
Můžeme říci, ženepotřebujeme nikoho, ale dáváme přednost firmám, které jsou v souladu s naším interiérem, i když někteří lidé tomu nerozumí. Tento problém emocionální nezávislosti lze shrnout do jedné věty jednoduché:.
„Je to mnohem lepší, někdo tě potřebují, protože láska, než je láska, protože to potřebuje,“Učení mít společnost v samotěZvolená samota je dobré, protože pomáhá vám poznávat sebe sama a živit a důvěřovat vám jako ochrannou bublinu. Není nutné, aby partner neměl volit samotu; můžete mít život plný vztahů, ale musíte si vyhradit pár minut denně nebo týden pro vás. Můžeme si vychutnat nejintimnější chvíle osamělosti.
Je to jen volba, ale je vysoce doporučena pro všechny.
Často si myslíme, že zvolená osamělost a nucená samota jsou stejné, ale to není pravda. (Tj.Nucená osamělost, v níž se cítíte izolovaná ve své bolesti, je zbraň, která rozbíjí lidskou bytost.Kromě toho, když jsme zapojeni do tohoto druhu osamělosti, jsme se pokoušeli ukázat lhostejnost. Tato myšlenka nás ochrání a maskuje náš smutek, ale může jen zničit naši lásku.
Nicméně, toto se nestane, když je vybrána osamělost, když to potřebujeme, aby nám poradit a pomoci nám najít tu část z nás, že jsme ztratili. Doprovázet sebe a užívat si chvíle osobní intimity nám pomáhá přemýšlet a cvičit naši mysl.
Život se stráví, snaží se být a dělá ostatním šťastný, vytváří stálou povinnost plnit to, co ostatní potřebují, aniž by přemýšleli o našem vnitřním světě. Zvolená osamělost nebo autonomie je nejbližší, kterou můžeme mít na základě zkušenosti se svobodou, využíváním možnosti vyloučení zátěže našich povinností na několik hodin.
Nepochybně, navzdory tomu, co nám společnost říká, setkávání se sami je mimořádně žádoucí věc a samozřejmě jediný způsob, jak dosáhnout této snížené vnitřní rovnováhy. (Tj.