Vždycky jsem myslela hodně o životě, hodně jsem se idealizovala, hodně fantazijně a samozřejmě také utrpěla. Ale když jsem přestal myslet, že jsem nejhorší člověk na světě a že se mi všechno stalo, změnilo se mnoho věcí. Ne, problémy se neskončily, nebyl jsem milionář a nepovažuji se za nejšťastnější osobu na světě. Ale uvědomil jsem si, že to může být horší, mnohem horší, takže jsem konečně pochopil pravý význam slova vděčnosti.
jsem si uvědomil, že jsem měl všechno, co jsem chtěl, ale měl všechno, co jsem potřeboval v životním
jsem se naučil milovat život, který mi dal, protože je jedinečná, a bylo by pošetilé chtít život, skutečnost, že nikdy patřil ke mně.
jsem se zastavil v klidu přemýšlet a nadšení mi, když
jsem si uvědomil, jak mnoho skvělých lidí osud vložil i nadále klade na mé cestě , který navzdory tolika trní, voní po růžích a lásky.Začala jsem každodenně poděkovat za svou rodinu
, že dokonalá nemá nic, ale díky tomu jsem měla vzdělání, díky němu jsem se naučila poslouchat a sledovat hlas srdce.Dnes jsem šťastná v jednoduchosti, dívám se zpátky a jsem hrdý na všechno, co jsem udělal, a na to, čím jsem.
Mým největším cílem je klid, plnost a klid duše. tedy neumožňují více času plýtvání s hořkými lidmi, kteří znají jen stěžují, neztrácejte svůj čas s banalit života, protože upřímně řečeno, tam je tolik práce, tolik vidět, cítit, učit se, tak moc žít. Být odolný a trpělivý, vidět život z jiného pohledu, věřit v to nejlepší, že všechno je těžké, to je tajemství, to je výzva.
Pokračuji v potížích a potížích každý den, ale s jistotou, že vše, co se stane, má důvod, vysvětlení a po bolesti přichází lekce.
Ne každý den je dobrý, ale každý den je vždycky něco dobrého. Pak si dáte ruce nahoru k obloze a poděkujte, jestli je někdo, kdo by chtěl být s vámi na ulici v dešti na farmě nebo v doledovně. (Tj.