Nikdo nemá neomylnou víru v limitu odpuštění, protože nikdy nemůžeme vědět, co se skutečně děje v srdci toho druhého, to znamená, že není možné dovodit, zda ti, kteří dosáhli odpuštění realizovat vše, co se zde jedná. Je to proto, že mnozí lidé jsou odpuštěni, a přesto se nepohybují slámy, aby změnili, co ubližuje druhému. Existují lidé, kteří nevědí, jak jim být odpuštěn.
V poslední době jsme neustále informováni o potřebě odpustit lidem, abychom vyčistili nevyžádané věci, které ostatní opouštějí naše cesty. Ano, odpuštění opravdu dělá dobře, protože to je způsob, jak se zbavit příliš velké zátěže, která narušuje naše dýchání, a tak to děláme. Přesto budeme muset uvědomit, že mnozí neví, jak dostat odpuštění od kohokoliv.
Mnoho lidí nedokáže pochopit, že je to odpuštěno, vyžaduje to. A kteří chtějí odpuštění musí být ochoten uvažovat o sobě, změna chování, které bolí druhé, nutit je, aby přijaly další opatření, protože to je to, jak jsme se ukázat být vděční za přijímání odpuštění. Jaké je to, že je koneckonců odpustit, jestli nás nevede k úvahám o tom, jak žijeme v našich životech?
Pokud bychom se nemuseli měnit, nemuseli bychom potřebovat někoho, kdo by nám odpustil něco, co jsme udělali nebo neudělali. Mimochodem, tam bude těch, kteří ani schopni připustit, že je třeba být odpuštěno, protože ve svém malém světě, nikdy nic špatného udělal, nikdy nikomu ublížit - Představte si, že všechny intriky opozice, všichni squeamishness nám kazí. Jsou to lidé, kteří se nikdy nezmění, nikdy za nic nebo za někoho. Lidé, od kterých odchází, jsou otázkou přežití.
I když dokážeme odpustit, fakt je, často nebudeme muset i nadále držet určité lidi v našem životěprotože oni sami se postará o nás někdy dále s jeho neochotou ke změně, kořisti, které se sejdou v samotné ego. Důležité je, že jsme svobodní a pryč od těch, kteří bolí jen, takže můžeme naše duše, s nimiž se mu stýská po odpočinku, ale má schopnost říci „promiňte“ ze dna svého srdce. (Tj.