„A každý můj verš je vám říct, že vím, že tě budu milovat celý svůj život.“
-Vinícius of Moraes-
tuto mánii, že musíme dostat nemocný věcí a lidí vede k velkým ztrátám. Zdá se, že vždy očekáváme více, chceme něco jiného, a proto nemůžeme těšit z toho, co již máme, což jsme již dosáhli. Vychovávání snů a ctižádostivost je pozitivní věc, ale jen se díváme na to, co chcete, často nás zbavuje všechno, co už máme.
Uprostřed této zběsilé hledání protože jsme dlouho bohužel můžeme ukončit odstup lidí, kteří mají blízko k nám a pomohl nám dosáhnout toho, co máme, a jsme dnes. měl tedy vztah, který posílil nás natolik, že naše oči Zdá se, že vidí jen před sebou, což nás slepí k těm, které již na naší straně, bojovat a snění s námi na dlouhou dobu.
Od touhy po novém v našich životech někdy nedokážeme ocenit to, co je dnes součástí dnešního dne, zanedbávat různé bohatství, které nám život dal. To je důvod, proč tolik vztahů přestává být milující, aby se stalo nesouladem myšlenek, přání a cílů. Z tohoto důvodu často necháváme největší lásku našeho života proklouznout prsty výměnou za pomíjivé nevěry a prázdné náklonnosti.
Proč hledat někoho tam, když už je někdo, kdo nás miluje a věnuje část našeho života našemu? Proč si myslíte, že celá láska, která kdysi spojila dvě srdce v lásce, najednou zemře, bez možnosti obnovy? Proč se přestat usmívat na osobu spící vedle nás, krást záludné polibky, dotýkat se jeho rukou, ptát se ho, jak se cítí, posílá mu zprávy lásky a prohlašuje naši lásku a obdiv?Pocity se mohou zdát spící, vzhledem k přílišné pracovní vytížení a obavy, že se hromadí v našich životech, ale
pokud tam byly upřímné lásky, je snad ještě jiskra z ní, které mohou být obnovený. Musíme být vděční osobě, která s námi byla dlouho, protože všechno, co jsme získali a postavili, je také kvůli tomu. Vděčný a ochotný znovu objevit v nás pocity, které se zdály ztracené, protože láska je pravděpodobně mezi nimi a čeká na naši sílu a motivaci. Láska končí, ano, ale není to tak snadné něco tak bolestného a kouzelného, jako je to pravá láska, úplně vychladnout.
Nemůžeme nechat čas změnit naše touhy na hroby, zvláště ve vztahu k něčemu, kdo vstoupil do naší historie a udělal to lepší a úplnější. Musíte se vzbudit, ochotni se živit láskou, každý den, kdykoli, kdekoli jste. Musíme si vzpomenout, že jsme společně s někým, kdo byl přinejmenším láskou našeho života, a s největší pravděpodobností bude vždycky. Pěstujme pocity, které nás spojily s naším milovaným, věnováním významné části naší pozornosti, našeho pohledu a našeho života. Pokud uklidňuje naše kroky a nedovolí chlad světa tam venku Krok do našich smyslů, bude
být připraveni znovu milovat a znovu, která byla vždy tam a přitulit ve chvílích radosti a utrpení, bojovat za nás a věřit v našich snech.Láska má ohromnou sílu a nevyčerpatelnou schopnost se znovu objevit. Odstoupí z našich životů, takže je vždy příjemnější žít s lidmi, kteří nás opravdu milují. Než se přestaneme vzdát, musíme se snažit zamilovat se a navrátit se do komplikovaných očí, které budou každý den hledat, až do konce života. (Tj.